Obsah článku
Od útlého věku slýcháme, že zelenina je pro naše zdraví prospěšná. Měla by se konzumovat ve stejném množství jako maso. Tato potravina je bohatá na vitamíny, minerály a další prospěšné látky, které prospívají našemu organismu. Nejlepší variantou je, pokud si zeleninu vypěstujete sami na zahradě, kde se vyhnete chemikáliím a znečištění z ovzduší.
Brukvovitá zelenina a její nutriční hodnoty
Brukvovitá zelenina se vyznačuje svou pestrou paletou barev. Obecně platí, že čím intenzivnější je barva, tím více živin zelenina obsahuje. Například špenát má více vitamínů a minerálů než ledový salát. Mezi nejznámější brukvovité druhy patří:
- kapusta
- brokolice
- květák
- řepka
- kedlubna
Ochrana proti rakovině
Brukvovitá zelenina je významným zdrojem glukosinolátů, které byly mnohokrát potvrzeny jako účinné v boji proti různým typům rakoviny, včetně rakoviny prsu, slinivky, močového měchýře, plic, prostaty a tlustého střeva. Taktéž je bohatá na vlákninu, což přispívá k delšímu pocitu sytosti a stabilizuje hladinu cukru v krvi. Vláknina podporuje zdravé střevní bakterie a zlepšuje trávení.
Brukvovitá zelenina obsahuje také množství vitamínů, přičemž nejvíce zastoupený je vitamín C, který posiluje imunitní systém a podporuje hojení ran. Vitamín K je nezbytný pro zdravé kosti, zatímco vitamín B9, známý také jako kyselina listová, je klíčový zejména pro těhotné ženy, když snižuje riziko vrozených vad.
Kdo by měl konzumaci omezit?
Většina lidí může bez obav konzumovat brukvovitou zeleninu, avšak je důležité dodržovat míru. Nadměrné množství může vést k plynatosti a nadýmání. Osoby užívající léky na ředění krve by měly být opatrné, jelikož vysoký příjem vitamínu K může ovlivnit účinek těchto léků. Také lidé se sníženou funkcí štítné žlázy by měli konzumaci této zeleniny zvážit. V rozumných dávkách však brukvovitá zelenina většinou nikomu neublíží.
