Je tu rok 2025. Obchody jsou plné hraček, oblečení, jídla i elektroniky. Ale zdá se, že si dnešní děti toho, co mají, moc neváží. A upřímně – dospělí na tom nejsou o moc lépe.
Na dosah ruky máme téměř vše
Když dnes vejdeme do obchodu, je až neuvěřitelné, kolik různorodého zboží máme na výběr. Krize? Ani náhodou. Samozřejmě, ne každý má možnost koupit si všechno, co by chtěl – někteří na to prostě nemají peníze. Ale většina z nás má to základní: jídlo, oblečení, vybavení do domácnosti a mnohdy i něco navíc.
Podívám-li se na své děti, mají víc, než by kdy potřebovaly. Plnou skříň oblečení, nekonečný výběr hraček a nejnovější vymoženosti moderní doby. Přesto často slyším stížnosti, že něco nemají, nebo že něco chtějí dalšího. Když se jim snažím vyprávět, jak to vypadalo dříve – například o frontách na základní potraviny nebo pomeranče – zdá se, že mě nechápou. Jako by to pro ně byla pohádka z jiného světa.
Nevděčnost není jen problém dětí
Tento postoj k věcem se netýká jen dětí. I dospělí často berou to, co mají, jako samozřejmost. Stačí se podívat kolem: většina rodin vlastní dvě auta, lednice i spíže jsou plné, šatní skříně praskají ve švech. Máme se dobře – dokonce velmi dobře. Ale uvědomujeme si to?
Žít týden v minulosti
Často si říkám, že by bylo zajímavé vrátit se na týden do minulého režimu, abychom si zkusili, jak to tehdy vypadalo. Myslím, že by si pak každý více vážil toho, co dnes má. Dnes máme tendenci brát mnoho věcí jako samozřejmost – což není správné. Tento postoj si nejvíce osvojují děti, které nikdy nezažily nic jiného než hojnost. Ať už jde o materiální věci, nebo o chování k dospělým.
Dříve se říkalo, že rozmazlování patří k rolím babiček a dědečků. Dnes se však zdá, že děti rozmazluje každý, kdo má příležitost. Raději jim ustoupíme, než abychom jim vysvětlili, proč něco nejde nebo proč je třeba být trpělivý.
Úcta a vděk – to, co nám chybí
Máme vše, na co si vzpomeneme, ale vděk a úcta jako by mizely. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a všimnout si, jak se lidé chovají k sobě navzájem – často bezohledně a sobecky. Bohužel si troufám říct, že tento trend může být horší.
Jako společnost bychom měli pracovat na tom, aby budoucí generace znaly hodnoty, jako jsou vděčnost a respekt. Stále však existují lidé, kterým na tom záleží, a díky nim zůstává naděje, že se věci mohou zlepšit.
Zdroj: google, freepik
